Tohle je poměrně specifický případ, ale i tak se může stát, že je právě pro tebe tento postup vhodný.

Postup pro obéznější lidi nebo pro lidi, kteří mají hodně neaktivní hmoty (tuku), která jim tvoří "většinu" hmotnosti.

Zde při výpočtu musíme pracovat s tzv. korigovanou váhou. Kdybychom totiž pracovali s tou rea'álnou
a většinu hmotnosti by tvořil tuk, tak by nám vyšel vysoký bazál (BMR), který by ale nebyl reálný, protože tuková hmota sama o sobě nespaluje tolik energie (skoro žádnou) jako ta svalová.

Obecně korigovanou váhu používáme tehdy, pokud nám BMI (Body mass index) vychází 28 - 30+.
Do té cca třicítky BMI ještě fungujeme s klasickou reálnou váhou. 

Jak vypočítat BMI? 

Pomocí jednoduchého vzorce:
BMI = hmotnost (kg) ÷ výška² (m)

Takže příklad:
Vážíš 90 kg , výšku máš 180 cm (převedeš na metry - 1,80 m)

Výpočet:
1,80 × 1,80 = 3,24

90 ÷ 3,24 = BMI 28 (po zaokrouhlení)

Orientační rozmezí:
Pod 18,5 → podváha
18,5–24,9 → normální váha
25–29,9 → nadváha
30+ → obezita 

(Tohle prosím neplatí pro profesionální sportovce se spoustou svalové hmoty. Tam jim váhu tvoří extrémní množství svalové hmoty třeba i s minimem tuku, takže byť jim vyjde podle BMI ukazatele obezita nebo nadváha, tak to s realitou nesouvisí..😁)

Taky potřeba doplnit, že BMI je orientační nástroj, ne diagnostika. Slouží nám jen jako pomůcka pro výpočty, ne jako absolutní pravda. Pro ještě přesnější výpočty slouží nutriční kliniky, obezitologie atd.
Každopádně pro běžnou populaci je to poměrně dostačující ukazatel.👏

Jak spočítat korigovanou váhu? 🧮

Krok A: Zjisti Ideální tělesnou hmotnost (IBW). Nejjednodušší způsob je použít váhu odpovídající BMI 25
(horní hranice normy).

IBW = 25 x výška [m]2
Příklad: Pro 180 cm člověka je IBW 25 × 1,8 (na druhou) = 81 kg

Krok B: Zjisti rozdíl mezi realitou a ideálem..

Nadváha = Aktuální váha − IBW

Krok C: Aplikuj korekční faktor (0,25).. Počítáme s tím, že pouze 25 % té nadváhy pálí energii.

Korigovaná váha = IBW + (Nadváha × 0,25)

Určitě si někdo z vás říká: "TVL !" 😂  Ale neboj, ukážu ti, jak to vypadá v praxi:

Máme člověka: 120 kg, 180 cm.

IBW nám vyšla: 81 kg.
Nadváha: 120 − 81 = 39 kg.
Korekce: 39 × 0,25 = 9,75 kg.
Korigovaná váha: 81 + 9,75 = 90,75 kg.

Teprve toto číslo (90,75 kg) dosadíš do Mifflinovy nebo Harris. rovnice místo těch 120 kg.

No a pokud máš rád práci s umělou inteligencí a chceš si to zjednodušit, tak tam zadej promt: 
Představ si, že jsi špičkový nutriční poradce. Chci hubnout a při výpočtu BMR chci zjistit, zdali potřebuji pracovat s korigovanou tělesnou váhou nebo s reálnou tělesnou váhou. 

Je mi (napiš věk), měřím (napíš výšku), vážím (napiš váhu).

Zjisti mi mé BMI, jestli je potřeba při výpočtu BMR korigovaná váha a případně mi korigovanou váhu spočítej.

Umělou inteligenci je potřeba brát v tomto s rezervou, ale tady na ty počty je to občas cajk. :)) 😀

__________

Ještě bych rád řekl, že to samo platí u výpočtu přijmu bílkovin a pitného režimu. Pakliže bychom fungovali
s reálnou váhou, která je vysoká a tvoří ji zejména neaktivní hmota (tuk), tak by vycházela vysoká čísla jak bílkovin, tak tekutin, které by tělo spíše zatěžovalo. I v těchto případech jako při výpočtu BMR, fungujeme
s korigovanou váhou, kterou jsme si spočítali výše, pokud spadám do této skupiny lidí. 🙂 
__________

Tohle bylo k výpočtu bazálního metabolismu (BMR) v případech, kdy jsme pracovali s reálnou váhou a s váhou korigovanou, když byla nadváha už taková, že by zkreslovala výsledek BMR, což by způsobilo chybu ve výpočtech. 🙂

POKUD ALE PŘECI JEN CHCEŠ MÍT JISTOTU, TAK SI TO MŮŽEŠ NECHAT SPOČÍTAT ODE MNE..:)

A pokud chceš úplnou jistotku, uděláme vše, co potřebnuješ, na míru! :))